• zimni 2

    Zimní pohádka

    Klínovec je v zimě opravdu neodolatelný. No řekněte sami kde najdete podobný výhled...

  • snowboard 1

    Ano, můžete jet do Alp či jinam...

    ...ale stejně dobře si zalyžujete i u nás na Klínovci. Je to co by kamenem dohodil a zbytek dojel na běžkách.

  • klinovec zima 111

    Dominanta Krušných hor

    Když se řekně Krušné hory...co Vám vytane na mysli. Vsadíme se, že něco takového. Co se tam hned rozjet?

  • 3

    Bez snowboardu ani ránu?

    Vůbec se Vám nedivíme. Na našich upravených sjezdovkách si užijete pohybu do sytosti. A teplá večeře na Vás už čeká...

  • naladova 1

    Takhle vypadalo okolí Klínovce kdysi

    Na kráse mu určitě nic neubylo. Zato přibyly vleky, sjezdovky, ubytovny a restaurace.

  • 1

    Skvělé zážitky

    Na udržovaných sjezdovkách si na své přijdou i milovníci adrenalinu! Potřebné věci na Vás čekají v naší půjčovně.

  • zimni 1

    Kde oslavit vánoce či konec roku?

    Kdo má rád rád vánoční klid a pohodu, kdy se vrátí vymrzlý z procházky do tepla restaurace k hrnku svařáku? Všichni!

Film o Krušných horách:
 http://www.ceskatelevize.cz/porady/1185966822-na-ceste/208562260130002-na-ceste-po-krusnych-horach/

Hornictví bylo více než 800 let klíčovou součástí historie Krušných hor a jedinečným způsobem ovlivnilo jejich charakter. Hornické a důlní památky, vliv na terén a vznik nových biotopů jsou tak významné, že Česká republika a Německo usilují o zařazení tohoto území do Světového kulturního dědictví UNESCO.
Krušné hory jsou doslova prošpikovány doly a štolami, z nichž jen menší část je otevřena veřejnosti. Většinu tak tvoří štoly zavalené, dávno zapomenuté či úmyslně skryté. Ideální místo na hledání pokladů! Pro hledače vzácné Jantarové komnaty je okolí Hory Svaté Kateřiny dokonce jednou z nejžhavějších lokalit a probíhá zde dlouhodobé pátrání. A kdyby se zde nenašla, historek o dalších ukrytých pokladech není rozhodně málo...
Mezi jiné druhy pokladů, které zde byly objeveny, patří například krásné krápníky v prohlídkové štole Svatý Martin v Krupce nebo pozůstatky krušení ohněm (podle nichž nesou Krušné hory své jméno), dobře patrné ve štole Země zaslíbená pod Mědníkem.

Krušnohoří zažilo během posledních tří set let nevídané zvraty. Z nejbohatšího a nejstrategičtějšího území Českého království se v rychlém sledu stalo nejchudším regionem Rakouska-Uherska, poté opět průmyslovou velmocí a po druhé světové válce se oblast vylidnila. Mnoho obcí zaniklo nebo bylo odtěženo. Poslední šok zažily hory při ekologické kalamitě v 80. letech. Dnes se ale Krušnohoří opět dostává do formy, a dokonce se uvažuje o vyhlášení Chráněné krajinné oblasti. Cesta k tomuto cíli však nebude vůbec jednoduchá.
Od 16. století se lidé předháněli v tom, kdo dříve vykutá z podzemí Krušných hor více pokladů. A že jich tyto hory nabízely hodně – cín, stříbro, železnou rudu, fluor, měď, uran, hnědé uhlí. Obce a města zde vznikaly v překotném tempu. Tehdejší „developeři“ stavěli nové satelity i na velmi odlehlých a klimaticky drsných místech. I proto se osídlení dostalo až na hřeben hor k nadmořské výšce 1050 metrů. Díky tomu vznikla po celých Krušných horách renesanční sídla se stejným půdorysem a urbanistickým konceptem a až do roku 1945 byly Krušné hory nejosídlenější hory Evropy.
Hlavní vlna prosperity Krušných hor trvala zhruba do roku 1648, kdy po konci třicetileté války přišel do hor hladomor. Za panování Marie Terezie v polovině 18. století se Krušné hory staly nejchudším regionem monarchie. Zemědělství se zde nedařilo a doly byly vytěžené. Z této zoufalé situace zachránilo tamní obyvatele pěstování brambor, paličkování a rukavičkářství.

 

Předválečné změny

Hospodářská krize v 30. letech minulého století přinesla do Krušných hor další úpadek. Většina zdejších výrobků totiž byla vyvážena na západ a do Německa. Mnoho lidí také v Německu pracovalo. Právě na severozápadě Čech tak vznikla záhy po „černém pátku“ na newyorské burze v roce 1929 největší nezaměstnanost v Československu. To později přiživilo nacionalistické vášně a snahy o připojení Sudet k tehdy prosperujícímu Německu. V té době byl podíl českého obyvatelstva v Krušnohoří mizivý (necelých pět procent). V průmyslovém Podkrušnohoří již bylo Čechů více, většina z nich však musela v říjnu 1938 utéct z pohraničí před nacistickou diktaturou.
Vylidnění a devastace krajiny
Po květnu 1945 postihl Krušnohoří drasticky odsun Němců. Německé menšiny zůstaly pouze na úplném západě hor. V ostatních částech Krušnohoří se obyvatelstvo téměř zcela vyměnilo. Na jejich místa přišli noví lidé, většinou mládež z vnitřních Čech. Na severovýchodě hor kontinuitu zajišťovali Češi, kteří pracovali ve zdejších továrnách a do Krušných hor dojížděli za turistikou. Dodnes je tento dělnický turistický ruch stále živý a představuje tradiční tvář Krušnohoří v duchu jeho zakladatele Karla Líma.
 
Znovuosídlení bohužel nedosáhlo na desítky obcí a stovky osad. Tyto lokality nenašly své nové obyvatele a tím bylo rozhodnuto o likvidaci krajiny a charakteru Krušných hor. Z nejobydlenějších hor se bolestně stávaly klasické pohraniční hory se zakázanými zónami, zbouranými obcemi a zdevastovanými památkami.
Ekologická zkáza
Poslední epizodou v příběhu Krušných hor je ekologická katastrofa ze 70. a 80. let minulého století. Kvůli nahromadění imisních plynů v Podkrušnohoří, hlavně oxidu siřičitého ze spalování zdejšího hnědého uhlí, a následného převalení této kontaminované mlhy přes hřebeny Krušných hor, došlo k plošnému uhynutí lesa na dvou třetinách plochy hor. Představte si, co sirný aerosol musel udělat se stromy a ptáky, když například na vrcholu Fichtelbergu po přechodu této sirné mlhy nešlo vyčistit okna, protože byla naleptána! Dodnes se řeší, jak krušnohorské lesy dlouhodobě zachránit.
Záchrana lesa
Ačkoli je půda na hřebeni kvůli síře stále překyselená, jsou dnes Krušné hory z nejhoršího venku – les je na větší části Krušných hor zcela unikátní. Představuje smíšený porost složený ze smrků, kanadských smrků, bříz, modřínů, jeřábů a buků. Tento mladý les nabízí v každém ročním období jinou paletu barev. Západní Krušnohoří, které bylo devastace smrkových porostů uchráněno, nabízí oproti tomu zážitek ze vzrostlého lesa s perfektní prostupností a sítí cest a turistických značek. Zdejší les je dnes o mnoho krásnější a zdravější než například na kůrovcem sužované Šumavě.

Přírodní unikát

Během posledních dvaceti let se Krušnohoří navrátilo do první ligy českých turistických destinací a ekosystémů. Zatímco v polovině 80. let, kdy se vyhlašovaly dnešní chráněné krajinné oblasti, se Krušné hory zmítaly v sirné agonii, a nebylo proto pomyšlení na jejich ochranu, dnes se vše změnilo. Na základě přírodního auditu Natura 2000 se prokázalo, že celé území Krušných hor od Lubů až po Děčín je přírodně natolik hodnotné, že by si zasloužilo stát se součástí sítě CHKO v České republice.
Je dokonce hodnotnější než leckterá současná CHKO vyhlášená v 90. letech. Důvodem je právě pestrost porostů, unikátní biotopy starých hornických děl a stanoviště chráněných ptáků. To vše dnes hovoří pro vyhlášení. Je zřejmé, že by tím Krušné hory získaly zpět své dobré jméno, a to i přesto, že je pro mnoho lidí pojem CHKO Krušné hory stále jakýmsi protimluvem.

Obchod s větrem

Pro vyhlášení je však nutné zdolat mnoho překážek. V prvé řadě je to fakt, že na území plánovaného CHKO se nachází obrovské množství obcí a měst, které toužebně čekají na rozvoj a investice. CHKO by takové plány mohlo přibrzdit, a to se starostům samozřejmě nelíbí. Dalším problémem je intenzivní výstavba větrných elektráren v Krušný horách. Na stavbu těchto obřích elektráren si brousí zuby každý překupník použitých větrníků. Krušné hory jsou pro ně větrným eldorádem. Proto hrozí, že se z Krušných hor stane pouhý podstavec pro větrné elektrárny, což absolutně protiřečí rozvoji založenému na turistickém ruchu.